V důsledku covidu-19 nemůžeme vyloučit nárůst počtu nemocí, které se odložením návštěvy u lékaře bohužel nezachytily v raném stadiu a mohou se projevit komplikacemi, říká v rozhovoru pro Právo poslankyně prof. MUDr. Věra Adámková, CSc., přednosta Pracoviště preventivní kardiologie pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Na nemoci srdce a cév umírá každý rok v Česku nejvíc lidí ze všech zemřelých. Na druhou stranu patříme k těm státům, kde léčba infarktu a srdečních nemocí patří ke světové špičce. Jak to jde dohromady?
Nejčastější příčinou úmrtí dospělých v České republice jsou dlouhodobě skutečně nemoci oběhového systému, ale podobně je na tom i mnoho jiných vyspělých zemí. Abychom byli přesní, tak v roce 2018 se nemoci oběhového systému podílely na standardizované úmrtnosti ve 44 % u mužů a ve 47,5 % u žen. Česká republika se v léčbě nemocí oběhového systému skutečně nemusí stydět, pro naše pacienty jsou dostupné všechny skupiny moderní léčby, včetně přístrojového vybavení k diagnostice i léčbě těchto nemocí. Výskyt mnohých nemocí stoupá s věkem, kdy je i léčba obtížnější pro možné další závažné nemoci.
Covid zatřásl společností. Hodně lidí ho prodělalo, hodně se bálo k lékaři jít, aby se nenakazili. I srdcaři. Jak se to odrazí na jejich zdraví a vůbec na zdraví společnosti v příštích letech?
Významný pokles indikovaných, tedy potřebných kontrol u ambulantních lékařů jsme zaznamenali prakticky ve všech oborech. V kardiologii došlo ke snížení počtu návštěv ambulantních kardiologů v roce 2020 zhruba o 25 až 30 %. Nejčastějším důvodem odložení návštěvy byla obava z možné nákazy nemocí covid-19. Upozorňovali jsme naše chronické nemocné, že obezřetnost je namístě, ale že covidem nezmizí jiné nemoci, ale někdy obavy převážily. Nemůžeme vyloučit nárůst počtu nemocí, které se odložením návštěvy bohužel nezachytily v raném stadiu a mohou se projevit komplikacemi, třeba metabolické poruchy, diabetes mellitus a další nebo onkologická onemocnění. Uvidíme již v příštím roce, jak budou vypadat statistické údaje.
Infarkt nebo anginu pectoris může dostat každý. Vy vedete oddělení preventivní kardiologie pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. Co může každý sám pro sebe udělat, aby se právě těmto a dalším nemocím srdce vyhnul?
Předcházení nemocem je hlavním cílem primární prevence, kterou provádí každý lékař u svého pacienta. Pracoviště preventivní kardiologie IKEM se stará v rámci primární prevence o pacienty, kteří mají závažnou kombinaci rizikových faktorů srdečněcévních onemocnění – osoby obézní, diabetici, lidé se závažnou poruchou metabolismu tuků, rezistentní hypertonici, kuřáci a podobně. Dále se staráme o nemocné v sekundární prevenci těchto nemocí, tedy o pacienty po infarktu myokardu, po operacích srdce. Nejjednodušší prevencí těchto chorob je racionální stravování, s dostatkem zeleniny, ovoce, nenasycené tuky, přiměřená hmotnost, aerobní pohybová aktivita, tedy doporučení, která většina našich občanů zná, ale jejich dodržování je někdy obtížnější.
A děláme pro to dost? Myslím jak jednotlivce, tak společnost.
Otázka jednoduchá, odpověď složitá. Někteří lidé jsou ochotni a schopni skutečně opatření dodržovat, u jiných je omezení jejich chutí těžké. Společnost, dle mého názoru, by měla více podporovat pohybové aktivity dětí a mladé generace bez nároků na sportovní výkony, protože hýbat se může prakticky každý, ale ne každý je schopen velkých sportovních výkonů. V prevenci obezity, vysokého krevního tlaku, poruchy metabolismu tuků, diabetu nám jde právě o ten „beznárokový“ pohyb.
Říká se, že lékař má jít příkladem, vy sama dodržujete pravidla zdravé výživy a máte dost pohybu, i když jako poslankyně musíte často dlouhé hodiny sedět ve Sněmovně? A to není vaše jediná funkce. Času tedy sama na sebe asi moc nemáte.
Snažím se dodržovat racionální stravu, což se také ne vždy podaří. V normální době „necovidové“ chodím 2x týdně cvičit, jinak se snažím alespoň chodit, ale samozřejmě že mám rezervy a mohu ledacos zlepšit.
Je v možnostech medicíny posunout léčbu rizikových faktorů – tedy vysokého krevního tlaku a cholesterolu – na takovou úroveň, která sníží úmrtí na kardiovaskulární nemoci? Nebo se musí zapojit i školy, výrobci potravin atd.?
Diagnostika i léčba arteriální hypertenze i poruch metabolismu tuků prošla v posledních desetiletích velkým vývojem, máme k dispozici moderní léčbu, podle zjištění četných studií došlo i v ČR k významnému snížení průměrné hodnoty krevního tlaku, i ke snížení hodnot tuků, dochází i k postupnému snižování úmrtí na nemoci oběhového aparátu, ale spokojeni ještě býti nemůžeme. Do nefarmakologických opatření se určitě musí zapojit nejenom základní školy, ale již předškolní instituce. V minulých letech jsme spolupracovali na výzkumu možného zvýšení konzumace ryb a rybích výrobků v mateřských školách. Zjištění byla i pro nás velmi zajímavá, zúčastnili jsme se akcí pro rodiče, diskutovali s nimi i s dětmi a jejich informace a reakce byly přínosné pro nás i pro výrobce.
Jako poslankyně se zasazujete o větší prevenci nemocí. Nejste zklamaná, že to jde tak pomalu? A co by se mělo dělat pro to, aby se primární prevence stala každému vlastní?
Úspěšná prevence nemoci je největším zdarem, protože nemoc potom nemusíme léčit. Primární prevence je o režimových opatřeních, která jsou známa, ale jejich dodržování je složitější. Je třeba si uvědomit, že pokud dokážeme každý nemoci předejít, jsme nejúspěšnějším lékařem sami sobě. Stále máme vysoké procento kuřáků, bohužel i v mladé generaci. Kouření je zcela preventabilním faktorem, a přesto se nedaří jeho snížení tak, jak bychom si přáli a jak by bylo třeba. Pro větší úspěch primární prevence nemocí oběhového systému bychom si měli uvědomit, že my sami je můžeme změnou životního stylu snížit zhruba o třetinu, a tím významně zlepšit svoje šance do budoucna.
Zdroj:
Právo, Václav Pergl
Commentaires